Roberte, na začátek přijde otázka od Romana, s kterým jsme dělali poslední rozhovor: Zbývá ti poslední rok života, co s ním uděláš?
Neudělám nic. Budu žít a konat, jako doposud.
A teď otázky na tebe:
1) Jak dlouho pracuješ na naší škole?
Od září 1989, tzn. více jak 32 let. Předtím (1983-89) jsem učil na SOUz v Doksech.
2) Jaké předměty vyučuješ?
Ekonomiku, dříve i Geografii. Mým hlavním úkolem na škole je však VMV (výchova mimo vyučování), tzn. starost o
Domovy mládeže a zájmovou činnost školy.
3) Proč sis zvolil právě povolání učitele?
Práce učitele mi přišla zajímavá, v mých začátcích i prestižní (prestiž pedagogů se v poslední době opět začíná
lepšit). Proto již při studiu na VŠ (studoval jsem na Provozně ekonomické fakultě VŠZ) jsem navíc začal studovat
i pedagogický obor. Navíc jsem pocházel z pedagogické rodiny (maminka učitelka, později ředitelka ZŠ, otec jeden
čas (téměř 20 let) působil na školním polesí naší školy) a posledním důvodem, řekněme si to na rovinu, po
studiích na střední a vysoké škole si „zvyknete“ na prázdniny. V pedagogické činnosti jsem vydržel dosud a svého
rozhodnutí nelituji.
4) Jak se změnil tvůj pohled na učitelství za dobu tvé práce?
Již výše jsem naznačil, že prestiž učitelství opět začíná stoupat. Politici si konečně uvědomili, že základ bohatství
každé společnosti spočívá ve vzdělanosti a vzdělanost národa musí zajistit kvalitní učitelé. Mám radost, že o
učitelství začíná mít opět zájem mladá generace. Tato profese však vyžaduje maximální nasazení a komplexně
připravenou a vzdělanou osobnost.
5) Co tě na práci učitele nejvíce baví?
Hlavně její rozmanitost, žádný den není stejný. Člověk při ní „nestárne“, neboť je nucen se v mnoha ohledech
přizpůsobovat mladé generaci. Jinými slovy „i studenti vás učí“.
6) Vybaví se ti nějaký TOP moment, který jsi jako učitel prožil?
Těch momentů je zcela jistě více. Pro mě jsou to nezapomenutelné chmelové brigády, turistické kurzy, zájmové
umělecké přehlídky, kde máte možnost poznat studenty i z jiné stránky než ze školních lavic. Pro mě je
TOP moment každá návštěva našich absolventů, kteří se k vám hlásí, vzpomínají s radostí na studium a
studentský život, seznamuji nás s jejich profesním životem po škole, s jejich rodinami. A to jsou pak ty důvody, že
si říkáte, že vaše práce měla a má smysl.
7) Čím se bavíš, ve svém volnu?
Myslivost, cestování, stolní tenis, rodina.
8) Jaký sen v osobním životě by sis rád splnil?
Mám li být upřímný, tak asi už žádný, neboť to, co jsem si přál, jsem si splnil. Procestoval jsem svět, mám svůj
domek, rodinu, mohu provozovat své koníčky.
9) POD OSTROU PALBOU:
Oblíbená barva?
Zelená a modrá.
Oblíbený sport?
Stolní tenis dosud, v mládí kuželky, košíková, odbíjená
Oblíbená osobnost?
Profesor Josef Hromas. Jinak každá se smyslem pro humor.
Oblíbené jídlo?
Maso všeho druhu a úprav.
Oblíbený nápoj?
Pivo, červené víno.
Oblíbené číslo?
To, které vyhrává ve sportce.
Oblíbené místo?
Posed v lese a místa, kde jsem se svými dobrými přáteli.
Oblíbená kniha?
Vkladní knížka – dělám si legraci. Knihy s mysliveckou tématikou a cestopisy.
Oblíbená hudba?
Skupina ABBA – vyrůstal jsem na ní, skupina Tři sestry.
Oblíbený film?
Pohádka Mrazík (bez nich nejsou Vánoce či Silvestr).
Oblíbená část dne?
Rodinná siesta po práci při kávě.
Nejideálnější dovolená?
Všude, kde jsem s rodinou a dobrými přáteli a kde si mohu vypnout mobil.
A jakou teď položíš otázku svému nástupci v rozhovorech?
Co bylo dříve? Vejce nebo slepice?
