Milí kolegové, žáci, rodiče a přátelé školy,
kvapem se přiblížil konec roku a čas Vánoc, nejkrásnějších svátků v roce. Co na tom, že Vánoce budou, nebo nebudou bílé, vždyť nás všechny čeká čas volna a odpočinku, dárků, vánočních stromečků a nezapomenutelných chvil se svými blízkými.
Naše škola v tomto zažila celou řadu událostí, o nichž se můžete dočíst v ostatních příspěvcích na našich internetových stránkách, ale tyto řádky jsou spíše zamyšlením do dalších časů, než rekapitulací předešlých dnů, týdnů a měsíců.
Podíváme-li se na kalendář, je nám jasné, že opět budeme o rok starší, můžeme předpokládat, že i o rok moudřejší. Všichni jsme to již mnohokrát zažili a stejně si opět dáváme předsevzetí, něco si slibujeme či přejeme a nejen pro sebe, ale i pro své blízké.
Možná, že je škoda, že tak činíme jen v tomto období. Rok má 365 dní a každý den stojí za to, se zamyslet, nebo se jen rozhlédnout do své budoucnosti. Když už jsme u toho rozhlédnutí, je zvláštní, že to, co vidíme nebo spíše kam dohlédneme, je ovlivněno mnoha faktory. Někdo krásně vidí z okna, jiný musí udělat pár kroků a někteří mají potřebu vylézt na hory. Ale tak či onak je to, co spatříme hodně závislé na počasí či jiných podmínkách. Zajímavé je, že asi nejvíce vidíme, když zavřeme oči. Ze žádné výšiny nikdo nevidí tak daleko, jako ve svých snech či představách. Zavřeme tedy oči a dívejme se do dalších let s vírou, láskou a nadějí.
Pro další dny a nejen v následujícím roce by mělo platit, že nemusíme vždy být první, i když vím, že stoprocentně platí ”vítězové dělají to, co poražení dělat nechtějí “, ale i to že když pomůžeme k vítězství jiným lidem, je to pro nás obrovský úspěch.
Zamyslíme- li se jaká je hodnota vítězství, či prvenství tak je dobré si uvědomit, že v životě jsme bohužel zvyklí vše měřit. Nejčastěji měříme čas, a hodinky za 300 korun nebo za 300 000 korun ho ukazují pořád stejně . Z toho vyplývá, že materiální věci nemají tak velkou hodnotu, jakou jim přisuzujeme. Asi by bylo dobré si s tím novým rokem přiznat, že vymoženosti, jako třeba mobilní telefon nás sbližují s lidmi, kteří jsou daleko, ale zároveň nás vzdalují od lidí, kteří jsou vedle nás.
Pokud máme okolo sebe rodinu, přátele či jen náhodné známé, se kterými mluvíme, zpíváme, radujeme se, nebo se občas i poškádlíme, tak to je to opravdové štěstí.
Já sám za sebe musím přiznat, že díky rodině, Vám žákům, rodičům, absolventům či kolegům a spolupracovníkům v naší škole toto všechno mám a moc Vám za to děkuji.
Všem lidem, kteří to dosud nezažívají přeji, aby v tom následujícím roce zažili ten pocit, že život je krásný.
Mgr. et. Bc. Rudolf Sochor, ředitel školy
