o stromech, o péči o dřeviny, o přírodě ….
(rozhovor vedl a zpracoval David Hlinka)
DAVID: Ahoj Šimone, jak správně pojmenovat tvé zaměstnání?
ŠIMON: Ahoj Davide. Živím se jako arborista – stromolezec. Člověk pečující o dřeviny rostoucí v urbanizovaném prostředí. Arboristiku můžeme volně přeložit jako městské lesnictví.
DAVID: Než začneme konkrétně mluvit o této práci, prozraď mi prosím tě, jak se technik v reklamní agentuře – wrapper. (pzn. dřívější zaměstnání Šimona) dostane k tomuto zaměstnání?
ŠIMON: Jak to zjednodušit … Přišla nabídka výškových prací a já ji vzal. Jenže industriální lezení mne dlouho nebavilo. Přišla další nabídka kácet stromy, jako stromolezec. Lezení mne chytlo natolik, že jsem nezůstal pouze u kácení, ale začal jsem studovat arboristiku jako takovou. Měl jsem možnost jezdit po republice a ošetřovat stromy pro certifikované arboristy. S každým dnem přišly zkušenosti s ošetřováním stromů a tak už jsem u arboristiky zůstal.
DAVID: Jak dlouho v tomto oboru pracuješ?
ŠIMON: Od října roku 2017.
DAVID: Víš, vždy se snažím studenty přesvědčit, aby se na dřeviny obecně dívali jako na živé organismy a ne jako na zdroj suroviny, vím, že je to někdy těžké, jaké zkušenosti s lidmi v tomto směru máš ty?
ŠIMON: Tak to máme nastavené stejně, ale ne všichni přemýšlí jako my. Často se setkávám s lidmi, kteří stromy a jejich růst respektují, ale na druhou stranu se setkávám s lidmi, kteří berou stromy jako „něco“ co dělá na podzim nepořádek a jsou pro ně přítěž. Obecně mám pocit, že stromy více respektují mladší generace než ty starší.
DAVID: Stává se mi, že když o stromech mluvím s lidmi, tak každý řekne, že jsou prospěšné, protože nám poskytují dřevo, většina ještě vypotí tvorbu kyslíku, ale tam to většinou končí. O dalších přednostech dřevin lidé už tolik nevědí. Když ale jedeš zachraňovat strom, tak to asi bývá pro lidi, kteří si stromů váží, je to tak?
ŠIMON: Je to tak, těch stromů si váží a někdy jsou i na nich závislí. Nejen, že nám ty stromy čistí vzduch a dávají surovinu, taky dobře fungují jako přírodní klimatizace. Taková je funkce pro člověka, ale pro přírodu má strom funkcí daleko víc jako například hnízdění ptactva, veverek, netopýrů a jiných živočichů. Takovou další funkcí je poskytnutí mrtvé dřevní hmoty pro dřevorozkládající organismy, hmyz a houby. Strom je biotop a neslouží jen člověku, proto bychom je mohli více respektovat a zakládat více zeleně ve městech. Člověku by to jenom prospělo.
DAVID: Co u tebe nyní převažuje, výškové práce, kácení nebo se více věnuješ arboristice?
ŠIMON: I v arboristice se kácí, takže to beru komplexně, ale nejčastěji se snažím najít řešení takové, aby strom byl pro svou funkci zachován. Těch způsobů, jak strom udělat bezpečnějším, je mnoho. Od zlepšení stanovištních podmínek (závlaha, provzdušnění půdy, hnojení) přes řez stromů, po korunovém jištění v podobě statických a dynamických bezpečnostních vazeb a v neposlední řadě instalace podpěr kosterních větví v nižších patrech. Samozřejmě vše závisí na perspektivě stromu a financích. Pokud strom nemá perspektivu, většinou se pokácí, v lepším případě se strom tzv. ztorzuje (torzo: stabilní kmen o výšce pár metrů) a slouží spíše pro potřeby přírody.
DAVID: Vzpomeneš si na svůj první strom, kde jsi prováděl arboristickou péči?
ŠIMON: Tak teď jsi mne fakt dostal. Nepamatuji. Na první strom, který jsem řezal, si nevzpomenu, ale na první strom, na který jsem si jako stromolezec vylezl ano. Dodnes se v něm prolítnu, jen tak pro zábavu.
DAVID: Kdy je nejvhodnější doba na arboristické zásahy, pokud se samozřejmě nebavíme o akutním ohrožení?
ŠIMON: Těch skupin řezů je tolik, že se dají provádět prakticky po celý rok. Každý jednotlivý řez se řídí druhem dřeviny a vhodnou dobou pro řez. Dále je zásah ovlivněný vitalitou stromu a taky podmínkami v prostředí, ve kterém strom roste. Takto by se mělo postupovat při samotném návrhu na ošetření.
DAVID: Dá se říci, že je nějaký druh stromu obtížnější na práci než jiný?
ŠIMON: Některé druhy, jako třeba trnovník akát, skrývají pro stromolezce nepříjemné překvapení v podobě trnů na větvích. Takže když uklouznu, mám na sobě vzpomínky na tento strom ještě dva roky. Lípy nebo jírovce mají zase velkou výmladnost, každým rokem tvoří velkou řadu výhonů a v takovém stromě se špatně leze. Teď už to tolik neřeším. To dříve jsem měl druhy, které jsem vyloženě lezl nerad.
DAVID: Když už jsme u toho, lidé obvykle mají svůj oblíbený strom, jak jsi na tom ty?
ŠIMON: Acer platanoides – javor mléč. Ten je můj nejoblíbenější.
DAVID: Proč?
ŠIMON: Má tvarem rozmanitou korunu, často prosvětlenou a jeho větve jsou krásně kroucené. Jeho barevné spektrum listů je, jak já říkám, okulahodící.
DAVID: Jakou výbavu potřebuje arborista stromolezec?
ŠIMON: Výbavu, která je určená pro stromolezce, ne pro horolezce, i když jsou si tyto dva obory podobné. Asi to zkrátím na nejnutnější. Znalosti ohledně stromů, vybavení pro lezení – helmu, sedák, lano, polohovací brzdu, druhé jištění a plno dalších osobních ochranných pomůcek proti pádu pro práci na stromech, taky několik pil a pilek a příslušné školení pro práci na stromech.
DAVID: Tvoje práce je vcelku nebezpečná, musíš být hodně opatrný a zde určitě více, než kde jinde platí, dvakrát měř a jednou řež ….
ŠIMON: Nebezpečná práce to je, ale s přibývajícími zkušenostmi je pro mne bezpečnější. Pokud se bude lezec bát, bude to pro něj daleko složitější. Nebezpečná je i v tom, že když se řeže, padají větve a při tom je potřeba víc přemýšlet a plánovat. Jde o to, aby lezec něco nebo někoho pod sebou nezničil.
DAVID: Byl jsi už v situaci, kdy se říká, že jsi měl namále?
ŠIMON: Měl a ne jednou, ale všechno dobře dopadlo.
DAVID: Tak to je dobře. Kdo tě vlastně v dnešní době nejvíce najímá na arboristické práce?
ŠIMON: Nejčastěji jsou to certifikovaní arboristé a dendrologové, pro které řežu, potom poptávají služby místní firmy, společnosti, školy, teď už i obce nebo města, ale i lidé co mají stromy na svých pozemcích.
DAVID: Vypadá to, že máš práce dostatek. Znamená to tedy, že se pro stromy blýská na lepší časy? Že lidé pochopili, že není třeba jen kácet?
ŠIMON: Práce je dost, stává se, že několik týdnů v roce nepracuji kvůli počasí nebo regeneraci a to občas dokáže rozhodit plány. Na lepší časy se blýská, ale bude to stát ještě hodně sil přemluvit lidi, aby měli větší zájem o zeleň.
DAVID: Dokázal bys říct, jaká byla tvá nejkrásnější arboristická práce, kterou si doposud dělal?
ŠIMON: Ty nejkrásnější akce byly kupodivu ty nejnáročnější. Například ošetřování senescentních stromů v CHKO Sedmihorky, park u zahradnické školy v Mělníku – Sady na Polabí a taky zámecké parky. Nejkrásnější práce jsou na starých stromech.
DAVID: Tak ještě na tebe mám Šimone poslední otázku. Vyrábíš sám něco ze dřeva nebo zkoušel si třeba dřevosochání?
ŠIMON: Dřevosochání jsem nezkoušel, nemám tak dobrou 3D představivost, ale k dispozici mám tátovu truhlářskou dílnu, sem tam si něco pro potřebu vyrobím. Bohužel nemám tolik volného času a tak se věnuji hlavně tomu co mě živí.
DAVID: Děkuji moc za rozhovor Šimone a určitě tě rádi uvidíme na půdě naší školy, budeme rádi za zkušenosti, které našim studentům dokážeš předat.
ŠIMON: Také děkuji Davide, za příjemný rozhovor. K vám do školy se budu vždy těšit.
