Image
 

Jak šel čas a škola s ním…

1947 až 1952 - Bělá pod Bezdězem

Jako jeden z následků druhé světové války se projevil výrazný úbytek lesnického personálu. Proto tehdejší Ministerstvo školství a osvěty přikročilo ke zřizování jednoletých lesnických škol. V Bělé pod Bezdězem je 17. 11. 1947 zřízena „Státní škola pro hajné“. Škola a ubytovací prostory byly umístěny do zámku, který poskytlo město. Zámecký park sloužil především pro dendrologická cvičení žáků.

První studijní běh trval od 1. 12. 1947 do 30. 4. 1948, další studijní ročníky byly desetiměsíční. Každý ročník byl zakončen závěrečnou zkouškou. Od roku 1951 se ruší jednoletá Lesnická škola a zřizuje se Vyšší lesnická škola – čtyřletá, zakončená maturitní zkouškou. V této podobě zde existovala škola pouze jeden školní rok a přes protesty obyvatel Bělé pod Bezdězem, pedagogického sboru i studentů, je přeložena do Varnsdorfu.

1952 až 1954 - Varnsdorf

Ve Varnsdorfu je škola umístěna v budově bývalého okresního soudu a byl upraven název školy na „ Střední lesnická technická škola „. Ve školním roce 1952 / 1953 zde je vyučován pouze 3. ročník, do kterého byli zapsáni žáci z dřívějších lesnických škol. Zápisu se zúčastnilo 60 žáků v těžebním studijním směru. Učitelé školy ještě nestačili učinit kroky k optimalizaci řádné výuky a zajistit patřičné technické vybavení a přišel další pokyn ke stěhování. Tentokráte do Šluknova.

1954 - Šluknov

Přestěhování proběhlo během letních prázdnin a 21. 8. 1954 zahajuje ředitel školy Záleský první řádnou pedagogickou konferenci. Škola našla své sídlo v budově bývalé Průmyslové školy textilní. Na počátku školního roku měla škola 73 žáků denního a 30 žáků externího studia. Od roku 1955 se škola transformuje rozhodnutím ministerstva na Lesnickou mistrovskou školu. Studium je dvouleté, zakončené závěrečnou zkouškou. Ke studiu byli přijímáni uchazeči s tříletou praxí nebo absolventi lesnických učilišť.

V roce 1960 vzniklo při škole školní polesí, školní honitba a bylo založeno školní arboretum. Ve škole v těchto letech působili vynikající lesnicky vzdělaní odborníci s bohatou praxí. Nejvýznamnější osobností této doby byl Karel Lankaš st., od roku 1976 ředitel školy. Tento člověk se podílel na zrodu polesí, honitby a výstavby školní střelnice. Ve výčtu vyučovaných předmětu chyběly hlavní odborné předměty lesnické a myslivost. Vše nahrazoval předmět: provoz lesního hospodářství. Následky této koncepce nesou absolventi školy dosud. Nejsou jim vystavovány licence OLH, nemají nárok na kvalifikaci mysliveckých hospodářů. Byli propouštěni z míst lesníků i revírníků, pokud dodatečně nevystudovali tyto předměty.

V roce 1990 se stává ředitelem školy PhDr. Milan Janoušek. Nastává zlomová doba pro školu. V roce 1991 vzniká nový obor „Dvouletá lesnická škola“ jako obdoba bývalých mistráků. Velice brzy však všichni uviděli toto rozhodnutí jako chybné. Absolventi bez maturitního vzdělání nenacházejí uplatnění v lesnické praxi. Tento obor byl po dvou letech zrušen. Ve škole zůstává tedy pouze maturitní obor, který prochází dalším vývojem. S platností od 1. 9. 1992 zřizuje MŠMT ve Šluknově „Střední lesnickou školu“. Vzniká nový studijní obor

„Ochrana přírody a prostředí„ a od roku 1995 další obor „Myslivecké hospodářství“.

Dalším velkým mezníkem v historii školy, je rok 2007, kdy dochází ke sloučení šluknovských středních škol. Vzniklá nová škola nejenže přinesla změnu názvu, ale i změnu v pedagogickém sboru. Z ryze skoro mužského spolku lesnických učitelů si stal sbor učitelů a učitelek téměř ve stejném poměru. Rozšířil se počet oborů na škole, ale zároveň zde byla obrovská výzva otevřít ve Šluknově jinou lesnickou školu, školu se všemi stupni lesnického vzdělávání.

Bylo by nespravedlivé nezmínit zde historii adoptované školy. První zmínka o této škole se datuje k 1.11 1883 pod názvem „Zemědělská zimní škola“. Od 1.9 1953 se mění název školy na „Zemědělské odborné učiliště“. V roce 1991 pak na „Střední odborné učiliště zemědělské“, kdy zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství ČR. Delimitací k 1.9 1996 se změnil název na „Integrovaná střední škola, Učiliště a Praktická škola“, a zřizovatelem se stává MŠMT, nadřízeným orgánem je Okresní úřad Děčín. V druhé polovině roku 1997 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce budov, včetně plynofikace. Byl zrekonstruován sociální uzel, vybudovány nové učebny odborného výcviku.

Od 1.1 1998, v rámci optimalizace sítě středních škol proběhlo sloučení se Středním odborným učilištěm Dolní Poustevna. Nový název školy zněl: „Střední odborná škola, Střední odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola“. Odloučeným pracovištěm bylo Učiliště Dolní Poustevna. Vzhledem k nízkému počtu žáků bylo odloučené pracoviště, včetně domova mládeže k 30.6 1999 zrušeno. V únoru 2000 byly bezplatně předány budovy školy a pozemky v Dolní Poustevně městu Dolní Poustevna. V červnu roku 2000 byla bezplatně předána městu Šluknov budova domova mládeže v Království a protější budova s 2 bytovými jednotkami, obytný dům v ulici B. Němcové, obytný dům nám. Míru 272 + pozemky a čistička odpadních vod v Království u domova mládeže. Zůstává pouze budova školy v Karlově ulici, tělocvična a garáž na Hvězdě. Od 1.10 2001 přechází škola pod nového zřizovatele – Krajský úřad Ústeckého kraje.

V roce 2003 proběhla rekonstrukce půdních prostor na učebny výpočetní techniky. V dalším roce přebírá škola učební obor Prodavač smíšeného zboží ze SOU polygrafického Rumburk. Od 1.9. 2005 se otvírá nový studijní obor Sociální péče a od 1.1. 2006 se mění název školy na „Střední škola sociální“.

K 1.9 2007 dochází ke sloučení obou šluknovských středních škol. Nástupnickou organizací je Střední lesnická škola. Název školy se mění na Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální, Šluknov, příspěvková organizace.

Postupně došlo ke zrušení nástavbového studia a učebního oboru Prodavač. Místo nich škola otevřela obory Lesní mechanizátor a Lesnické práce, čímž jsme v Ústeckém kraji převzali vzdělávání v těchto lesnických oborech po zaniklém učilišti ve Flájích.  Později byl otevřen učební obor Pečovatelské služby. Tímto se splnila část vize školy, mít nosné obory ve všech stupních vzdělávání jak vertikálně, tak horizontálně prostupných.

Věřím, že všichni tušíte, že pevněji se chodí po více končetinách, tak škola zvolila strategii stát pevně na třech pilířích. K pilířům lesnickému a sociálnímu přibyl třetí a to bezpečnostně právní činnost. Změnil se i znak školy, ve kterém jsou všechny nosné pilíře zastoupeny.

Samozřejmě bylo nutné všem změnám přizpůsobit i materiální zázemí.  V roce 2007 začala generální oprava budovy T. G. Masaryka a po dvou letech se podařilo školu přestavět tak, že v současné době zde mají třídy všechny maturitní obory školy. Dále se podařilo sehnat investiční prostředky na rekonstrukci topení, sociálního uzlu, elektroinstalace a osvětlení o vody na budově v Karlově ulici. Dále jsme pak postupně opravili dílny v Mlýnské ulici, kde vzniky tři učebny a šatny. Stranou nemohlo zůstat ani ubytování žáků a tak v roce 2013 byla zahájena kompletní rekonstrukce domova mládeže v Sukově ulici. Rekonstrukcí se navýšila kapacita ubytování a škola nyní nepotřebuje dvě budovy domova mládeže. O využití budovy v Tyršově ulici se v současné době vedou jednání.

To vše, co jsme dokázali, není jen naše zásluha, ale i zásluha zřizovatele školy. Ústecký kraj školu opravdu podporuje a nutno říct, že ač jsme možná od zřizovatele nejvíce vzdáleni, rozhodně nejsme školou opomíjenou.

Pouze budovy však školu netvoří, tvoří ji lidé – učitelé a žáci, kteří ji uvádějí do pohybu. Myslím tím aktivní učitele a žáky. Po dobu posledních 10 let nebyl rok, kdy by žáci školy nezvítězili alespoň v jedné kategorii okresního kola středoškolské odborné činnosti. Stále pokračujeme ve vzájemných návštěvách spřátelených škol ve Španělsku a Finsku. Díky klubu trubačů ČR se podařilo, hlavně zásluhou p. Vacka a p. Dudy posunout školní trubače na úroveň šluknovského sboru, který nejen, že zvládne odehrát Hubertskou mši v místním kostele, ale již třetím rokem hraje na vánočním koncertu trubačů v pražském Rudolfinu.

Sokolníci, kteří ve škole svoji činnost začali v roce 1992 hlavně zásluhou žáka Valeše, se mohou pochlubit vlastním areálem, spoustou akcí a vychovatelka D. Jankovská i tím, že jich pár připravila na profesionální sokolnickou kariéru.

Obrovským zlomem v přípravě žáků oboru Lesnictví, je pronájem Šluknovských a později i Rumburských městských lesů, kde učitelé odborné přípravy žáků odvádějí kus lesnické i myslivecké práce pod vedením Ing. Hluchého.

Samozřejmě není vše růžové a bez problémů. Ty se však snažíme stále řešit a budoucí vizí školy je odstranit všechny bariéry mezi učiteli a žáky, mezi učiteli navzájem. Hlavní prioritou v materiálním zajištění výuky je získání vlastního školního polesí, které nešťastně v roce 1977 ukončilo svoji činnost, dále pak výstavba vlastní tělocvičny.

Budovy bez žáků však jsou k ničemu. Hlavním cílem školy je spokojený žák i učitel a zde si myslím, že nejsme tak špatní, protože v hlasování žáků a absolventů školy na webových stránkách „Dobrá škola“ naše i vaše škola obsadila první místo v Ústeckém kraji a to je největší ocenění, které asi můžeme získat.

Nezbývá, než Vám všem, co jste se dočetli až sem, ale samozřejmě i ostatním, popřát jen to nejlepší, hodně zdraví a krásných zážitků na naší šluknovské škole. Použiji slova klasika,  Ing. Trantiny: „ Šluknov tady bude do skonání světa, Lesnická škola však déle o tři léta“.

Lesu a životu zdar