U příležitosti oslav Dne učitelů, který připadá na 28. března – den narození učitele národů, jednoho z největších českých a evropských myslitelů Jana Amose Komenského (1592-1670), se asi každý zamyslí nad tím, co tento den pro školy znamená.
Den učitelů by neměl sloužit k vyjádření díků všem kantorům, kteří mají se svými žáky a studenty tu bezbřehou míru trpělivosti a lásky. Měl by být jistou rekapitulací toho, co pro nás všechny škola znamená.
Kdo z nás by si nevzpomněl na první den školy. Hlavou se nám honily myšlenky, jaká že paní učitelka či pan učitel bude. Šli jsme do neznámé budovy s velkými dveřmi a asi s velkým očekáváním něčeho nového. Po mnoha letech na školu vzpomínáme rádi a s povděkem. První písmenka slabikáře nám otevřela svět poznání. Loňský rok byl ale v mnohém jiný. Učitelé a žáci se musejí vyrovnávat s novým způsobem výuky a používáním nových učebních metod nutných pro zvládnutí online výuky. Přechod na online výuku pro všechny znamenal seznámit se s potřebným softwarem, učitelé museli vymyslet nový koncept přístupu k žákům bez bezprostřední zpětné vazby. A z toho si myslím, že by pan Komenský měl obrovskou radost. Bylo potřeba mít novou přípravu do hodin a najít nové možnosti, jak dětem předat informaci.To vše stálo úsilí, ale také to otevřelo nové dveře výuky s novými možnostmi. Byla to příležitost najít a otestovat nové způsoby, postupy. Jistě i pro učitele objevení něčeho nového, na co by normálně nebyl čas a vůle. Nebyl to pro učitele, ale ani pro žáky promarněný rok. Žáci se naučili větší samostatnosti, odpovědnosti a zlepšili se v prezentování a vyjadřování.
A to je možná důvod, proč bychom letos měli slavit tento svátek spolu.
Těmito slovy bych chtěl poděkovat všem učitelům nejen naší školy, ale i učitelům jiných škol, základních mateřských či jiných vzdělávacích institucí za práci, kterou odvedli nejen ve škole při online výuce, ale i za mimoškolní aktivitu. Nejen v Den učitelů předejme pomyslnou květinu, která vyjádří naši vděčnost a úctu těm, kteří za katedrou tráví život a své vědomosti předávají dalším generacím.
Myslím, že po mnoha letech na školu vzpomínáme rádi a s vděkem. Být učitelem je poslání, které je nedocenitelné.
Mgr. et Bc. Rudolf Sochor, ředitel školy
