Vážení žáci, rodiče, kolegové, přátelé školy i Vy všichni, kteří koukáte na následující písmenka. Vím, že v tomto čase čtete ze všech novin i jiných médií články s podobnou tématikou a napsat něco nového je poměrně složité. Stejně tak, jako bylo složité pro většinu z nás projít tímto kalendářním rokem. Vím, že škola a Vaše rodiny jsou spojené nádoby a jeden bez druhého těžko můžou fungovat. Stejně tak, jako ryba bez vody. A je možná dobré právě tady a teď poděkovat všem rodičům, žákům a učitelům za to, že tento rok zvládli. Na poměrně dlouhý čas se zastavil chod škol, rodiče se ocitli v roli jakéhosi pomocného učitele, učitelé naopak vstoupili prostřednictvím monitorů do Vašich domovů a všem nám to bylo divné, zvláštní a nové. Musím Vás ale všechny pochválit, dokázali jste něco, co bychom si všichni před pár lety nedokázali představit. A to je možná i výzva pro nás všechny. Neodsuzujme vše, co nám život, chcete-li osud, do cesty připraví. Neberme si ze všech zpráv jen to špatné a negativní. Poučme se od svých dětí, které se vrátily do školy začaly znovu, navázaly nová přátelství, začaly se učit nové učivo a ukázaly nám, že život jde dál.
Bohužel, a to mě opravdu mrzí, se společnost rozděluje podle různých názorů a vykopáváme tím podivně hluboké příkopy, které i když se zasypou nechají jizvy. Je škoda, že nedokážeme s určitým nadhledem přijímat názory druhých a vážit si jich pro jejich jiné vlastnosti. I já dokážu zajít na pivko s fanouškem Slavie a dokonce si ho vážím za to, že on sedí se mnou. Robinson také Pátka asi úplně nemusel, ale nakonec spolu našli cestu.
A takových, i méně extrémních, příkladů by se našlo mnoho. Pokusme se tedy využít tohoto období k hledání toho, co nás spojuje, nikoliv rozděluje.
Chtěl bych také poděkovat všem z Vás, kteří nám pomáhali ve škole, ať již při organizaci Hubertské jízdy, Lesnického dne, na dětském táboře, či jiných akcích školy. Všem z Vás, kteří nám pomáhají se starat o naše lesy a naučné stezky i těm z Vás, kteří o našem městě mluví hezky. Víte, vlídné slovo je víc, než si myslíme. Nedávejme falešnou naději umělým náhražkám jakési radosti, která běží z reklam. Nevěřte, že světlo ze žárovek, diod čí svíček má nějaké kouzlo. Jedině světlo radosti v očích svých blízkých je to pravé. Pokusme se tedy toto světlo alespoň na chvilku zažehnout, či dokonce zapálit. Vím a věřím, že to dokážete.
Přeji Vám všechno nejlepší do nového roku. Vstupte do něj tou správnou nohou! Ať se Vám všechno vydaří, všechny touhy, tajné lásky, vysněná přání… Vše, po čem jste tolik toužili a nepovedlo se to tento rok.
Ať Vás obklopuje štěstí, zdraví a hlavně ta LÁSKA. Ať jste s tím člověkem, kterého milujete a on miluje Vás! Ať jste ti nejšťastnější v novém roce!
Mgr. et Bc. Rudolf Sochor, ředitel školy
