Pokyn ředitele školy k ZP
Pokyn ředitele školy č.j.: 13/1/09-Š ze dne 13. 1. 2009 :
ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ
ZÁVĚREČNÝCH SAMOSTATNÝCH PRACÍ
I.
A. Závěrečná samostatná práce
Závěrečná samostatná práce je součástí studia podle školního vzdělávacího programu Střední lesnické školy a Střední odborné školy sociální Šluknov. Zahrnuje dvě etapy. První etapu tvoří ročníková seminární práce, druhá etapa je pak závěrečnou prací ve smyslu ust. § 9 odst. 14 vyhl.č. 442/1991 Sb. o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění vyhl.č. 235/2003 Sb. a vyhl. č. 672/2004 Sb. Počínaje školním rokem 2007/08 se druhá etapa - závěrečná práce stává součástí praktické maturitní zkoušky podle § 79 odst. 4 písm. e) a odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona). Každý žák je povinen samostatně zpracovat svoji závěrečnou práci podle zásad stanovených tímto předpisem. Bez předložení závěrečné práce nemůže být vykonána maturitní zkouška.
B. Výběr a zadání tématu
(1) Témata ročníkové seminární práce formulují učitelé profilových odborných předmětů, každý v oboru odpovídajícímu své aprobaci či specializaci. Počet témat a vzájemné poměrné zastoupení jednotlivých oborů předem stanoví zástupce ředitele pro pedagogiku podle počtu žáků v jednotlivých třídách druhého ročníku, a to tak, aby témat bylo vždy alespoň o jedno více, než je žáků ve třídě. Ve fázi sestavování těchto témat má ten žák, který chce zpracovávat vlastní téma své ročníkové seminární práce, možnost požádat odborného učitele s odpovídající aprobací či specializací, aby takové téma včlenil do jím zpracovávané součásti seznamu. Pokud mu bude vyhověno, může si současně toto téma pro sebe rezervovat. Formulovaná témata včetně informace o jejich případných rezervacích předají učitelé odborných předmětů každoročně do 15. ledna správci závěrečných prací. Témata musejí být svým zaměřením relevantní s náplní odborných předmětů studovaných ve škole a musejí splňovat požadavek ověřitelnosti dosahovaných výsledků. Při jejich výběru se preferují místní lokality, resp. podmínky, za jakých se získávají ověřitelné výsledky,
(2) Správce závěrečných prací (dále jen „správce") zajistí do 15. ledna vyvěšení seznamů takto formulovaných témat na volně přístupném zabezpečeném místě (na nástěnce). Žáci druhých ročníků si mohou z těchto seznamů téma své ročníkové seminární práce vybrat, pokud se k němu přihlásí u správce ve lhůtě do 31. ledna. v mimořádných případech může být tento termín posunut, ne však o delší dobu než 2 kalendářní týdny.
(3) Zpracování ročníkové seminární práce na jiné, vlastní téma (mimo seznamy) může povolit komise, kterou jmenuje zástupce ředitele pro pedagogiku. Žádost o takové téma musí být podána a projednána vždy nejpozději v průběhu ledna. Proti rozhodnutí komise není odvolání.
(4) Těm žákům, kteří se ve druhém ročníku studia do 31. ledna k žádnému z vyvěšených témat nepřihlásí, ani si žádné téma nerezervovali podle bodu 1), a ani nebudou mít povoleno individuální téma podle bodu 3), přidělí téma správce, přičemž k tomu využije zbylá témata z vyvěšených seznamů.
(5) O zadání ročníkové seminární práce se vyhotovuje písemný záznam, ve kterém se uvádí:
* jméno žáka,
* název tématu práce,
* způsob zadání tématu (zda si žák téma předem vyjednal s koordinátorem, samostatně zvolil, anebo zda mu bylo přiděleno),
* jméno koordinátora a jméno konzultanta,
* datum zadání tématu; téma se považuje za zadané okamžikem, kdy žák podepíše tento záznam.
Záznam se opatří vlastnoručními podpisy žáka a správce. Pořizuje se ve dvou vyhotoveních: jedno dostane žák, druhé zakládá správce.
(6) Zadané téma ročníkové seminární práce může být nepodstatně upraveno či pozměněno jen z objektivního důvodu a s vědomím a svolením konzultanta i koordinátora. V písemném vyhotovení této práce musí žák případnou změnu vysvětlit a odůvodnit.
II.
A. Konzultant, koordinátor
(1) Konzultant:
* je interní pedagog nebo externista z praxe,
* má jej určeného každý zpracovatel pro ročníkovou seminární práci i pro závěrečnou práci,
* pomáhá metodicky a odborně, na žádost žáka,
* má právo sdělovat koordinátorovi (pokud sám není koordinátorem) při předkládání ročníkové seminární práce a oponentní komisi při obhajobě závěrečné práce své stanovisko k práci žáka.
(2) Koordinátor:
* je odborný učitel školy, který dohlíží jak na ročníkovou seminární práci, tak i na závěrečnou práci žáka především po organizační a technické stránce,
* u žáků, kteří nemají externího konzultanta, anebo v případech, kdy konzultant nemůže svoji roli vykonávat, působí zároveň i jako konzultant,
* má jej určeného každý zpracovatel pro ročníkovou seminární práci i pro závěrečnou práci,
* přijímá žáka ke konzultacím, o kterých pořizuje písemný zápis; konzultaci při zpracovávání závěrečné práce potvrzuje žákovi na zadávacím listu závěrečné práce; žák je povinen konzultovat nejméně jednou postup své ročníkové seminární práce a nejméně jednou postup své závěrečné práce, to znamená vykonat vždy nejméně jednu konzultaci ve třetím i ve čtvrtém ročníku,
* přijímá a hodnotí ročníkovou seminární práci žáka; rozhoduje přitom o tématu závěrečné práce a poskytuje správci podklady pro vyhotovení zadávacího listu k této práci,
* sděluje oponentní komisi své stanovisko k závěrečné práci žáka; činí tak na oponentním listu písemně,
* navrhuje známku za tuto práci.
III.
A. Předkládání ročníkové seminární práce
(1) Ročníková seminární práce obsahuje zejména:
* jméno a podpis zpracovatele, datum vyhotovení,
* pojednání o zadání práce a vysvětlení, v čem spočívá problém, kterým se zpracovatel zabývá,
* popis metodiky, jaká byla při řešení použita, případně vyvinuta; její přednosti a nedostatky,
* dosavadní výsledky a jejich předběžné vyhodnocení,
* záměr, jak využít dosažené výsledky pro svoji závěrečnou práci,
* představu o konečné podobě závěrečné práce - co ještě doplnit a dokončit.
(2) Ročníkovou seminární práci :
* žák předloží její zpracovanou metodiku na konci září třetího ročníku (netýká se oboru Podnikání),
* připraví k předložení v první polovině září ve čtvrtém ročníku studia, v tištěné či elektronické podobě,
* předkládá koordinátorovi při osobní návštěvě v předem dohodnutém termínu.
(3) Koordinátor na základě předložení:
* ročníkovou seminární práci posoudí,
* poskytne žákovi rady a doporučení pro další postup při zpracovávání závěrečné práce; zároveň formuluje konečné znění zadání závěrečné práce pro zadávací list a poskytne odpovídající podklady správci,
* má právo zadat pro závěrečnou práci i zcela nové téma v případě, že práce na dosavadním tématu nepřinese očekávané výsledky; každý koordinátor má připravena náhradní témata, která se dají zpracovat ve zkrácené lhůtě do odevzdání závěrečné práce a která může v takovém případě použít (především s ekonomickým či statistickým zaměřením),
* ohodnotí předloženou práci známkou; hodnotí přitom celkovou úroveň práce, aktivitu a přístup zpracovatele (včetně splnění povinné konzultace) a přínos práce; přihlíží též ke stanovisku konzultanta, pokud jej vykonává jiná osoba než koordinátor a pokud své stanovisko koordinátorovi sdělí; známka za ročníkovou seminární práci se započítává do klasifikace prvního pololetí předmětu „praxe" ve všech třídách IV. ročníku studia.
(4) Žák, který bez řádné omluvy nepředloží svoji ročníkovou seminární práci ani do konce září ve čtvrtém ročníku studia, obdrží za tuto práci hodnocení „nedostatečný". Zároveň pro něho koordinátor připraví náhradní téma závěrečné práce podle odst. (3), vyzve jej, aby se dostavil ke správci k podpisu zadávacího listu k závěrečné práci a uvědomí o tom správce. Dále se pak postupuje podle bodu B., odst.(2).
(5) Odevzdaná ročníková seminární práce se ukládá u koordinátora, nejméně na dobu do ukončení studia zpracovatele. Slouží jako doklad objektivity jeho hodnocení.
B. Zadání závěrečné práce
(1) Na základě výsledků a závěrů z předkládání ročníkové seminární práce vyhotoví správce pro žáka zadávací list k závěrečné práci. Zadávací list obsahuje:
* jméno žáka,
* název tématu práce,
* jméno koordinátora a jméno konzultanta,
* datum zadání tématu; téma se považuje za zadané okamžikem, kdy žák podepíše zadávací list,
* stvrzení, že žák bere na vědomí platné předpisy vztahující se k závěrečné práci, souhlasí s tím, že originální vyhotovení a nosič s elektronickým záznamem odevzdané práce budou náležet škole, která ji může využívat ke studijním, publikačním anebo propagačním účelům; autorství práce tím není dotčeno a musí být při každém využití řádně citováno,
* vyznačení, zda žák souhlasí se svojí účastí v soutěži středoškolské odborné činnosti pro případ, že by byl se svojí prací do této soutěže nominován.
Zadávací list se opatří vlastnoručními podpisy žáka a správce. Pořizuje se ve dvou vyhotoveních: jedno dostane žák, druhé zakládá správce. Zadávací list také obsahuje prostor, kam si nechá žák potvrdit vykonání povinné konzultace za čtvrtý ročník.
(2) V případě, že žák zadávací list opakovaně odmítá podepsat a převzít, nebo se tomu vyhýbá, zveřejní správce dotyčné zadání prokazatelně vývěskou na nástěnce závěrečných prací a v zabezpečeném prostoru (vitrině), s tím, že pokud se žák do 15 dnů od zveřejnění k podpisu zadávacího listu nedostaví, bude se mít za to, že mu bylo téma řádně zadáno.
(3) Zadávací list žák umístí do své závěrečné práce za titulní stranu jako doklad o tom, že dodržel zadání tématu a vykonal povinnou konzultaci. v případě jeho ztráty vyhotoví správce žákovi duplikát (po předchozí úhradě v pokladně školy, odpovídající ceně jeho výtisku).
(4) Zadané téma závěrečné práce musí být dodrženo.
IV.
A. Odevzdání závěrečné práce
(1) Práce se odevzdávají nejpozději do 31. ledna maturitního školního roku zpracovatelů. V mimořádných případech vycházejících z nařízení státních školských orgánů, orgánů ochrany veřejného zdraví, popřípadě ředitelství školy, upřesní a zveřejní termín jejich odevzdání správce. Pro nástavbový obor Podnikání je tato lhůta prodloužena do 31.3. posledního roku studia.
(2) Žáci pořídí práci ve dvou vyhotoveních, která odevzdají u správce. Obě vyhotovení musejí být svázaná. Pokud se k práci připojuje materiál, který je k dispozici jen v jednom exempláři (jako například preparované přírodniny, herbářové položky), bude takovýto materiál připojen k jednomu vyhotovení a druhé bude opatřeno jeho fotografií, případně fotokopií. Doporučuje se používat vazač v sekretariátu školy. Je zakázáno používání šanonů, pokud práci lze svázat běžným vazačem. (Přípustné je jen v technicky nevyhnutelných případech.)
(3) Práce se vyhotovují s využitím výpočetní techniky. Současně s odevzdáním čistopisu se odevzdává nosič (CD nebo DVD), na kterém bude uložen text, popřípadě i grafické přílohy. Celá textová část práce musí být uložena v jednotném formátu, t.j. zpracována s použitím téhož textového procesoru nebo editoru, musí se však jednat o formát, který je běžně používanými programy otevírán (např. doc, xls, pps, ppt, jpg, bmp, odt, velmi doporučeno je pdf)
(4) Žák, který bez řádné omluvy neodevzdá práci ve stanoveném termínu, přistupuje k obhajobě s navrženou známkou "nedostatečný".
(5) V případě, že žák práci ve stanoveném termínu sice odevzdá, ne však se všemi náležitostmi, zaznamená správce tuto skutečnost na oponentním listě. Při obhajobě oponentní komise přiměřeně sníží žákovi známku za práci podle rozsahu nedostatků a podle rychlosti jejich případné nápravy.
V.
A. Oponent, posuzování závěrečných prací před obhajobou
(1) Oponent:
* je odborný učitel školy, který má stejnou nebo blízkou aprobaci či kvalifikaci k tématu závěrečné práce a dosud s posuzovanou prací pokud možno nepřišel do styku,
* zpracuje k obhajobě posudek práce, kde hodnotí její úroveň po jazykové, formální i odborné stránce, zvolené metody i jejich vyhodnocení,
* dále hodnotí původnost práce a její přínos pro praxi či výzkum,
* součástí oponentova posudku jsou též otázky ke zpracovateli, které zapíše na oponentním listě; zpracovatel na ně odpoví při obhajobě,
* ohodnotí práci známkou, kterou zaznamená na příslušném místě oponentního listu.
Žák nesmí být seznámen s posudkem oponenta dříve, než při obhajobě.
(2) Každá odevzdaná práce projde následujícím oběhem:
* správce ji opatří oponentním listem, na kterém vyznačí jméno koordinátora, jméno oponenta, kdy byla odevzdána a zda má všechny náležitosti; na tomto místě může též uvést své připomínky či upozornění k některým vlastnostem či nedostatkům práce; poté ji předá koordinátorovi,
* koordinátor zaznamená na oponentní list své vyjádření a své hodnocení známkou; pak ji nejpozději ve lhůtě stanovené správcem předá oponentovi,
* oponent práci prostuduje, zpracuje k ní posudek včetně dotazů ke zpracovateli a vrátí práci s oponentním listem, posudkem, svým hodnocením známkou a eventuálně dalšími přílohami zpět správci, a to opět ve stanovené lhůtě.
VI.
A. Oponentní komise, průběh obhajoby závěrečných prací
(1) Oponentní komise:
* je jmenována ředitelem školy,
* členy komise s hlasem rozhodujícím jsou předseda, místopředseda, třídní učitel a další dva učitelé,
* členové komise s hlasem rozhodujícím jsou povinni předem se seznámit s posudky oponenta a koordinátora u obhajovaných prací a potvrdit to svým podpisem na oponentním listě,
* členy komise s hlasem poradním mohou být přizvaní odborníci z praxe a čestní hosté; ti mají rovněž právo klást žákovi při obhajobě otázky a účastnit se porady komise,
* o známce komise rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů, s tím, že se do výsledného hodnocení započítávají též známky koordinátora a oponenta a že při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy,
* u oboru Podnikání vykonává činnost oponentní komise zkušební maturitní komise ve smyslu ust. § 80 a § 192 zák.č. 561/2004 Sb.
(2) Obhajoba:
* koná se ve dnech stanovených ředitelem školy, po zpracování oponentních posudků; u nástavbového oboru Podnikání probíhá v době konání profilové maturitní zkoušky jako její součást,
* probíhá podle předem stanoveného pořadí a časového harmonogramu,
* trvá u každého žáka nejdéle 20 minut,
* je organizována tak, aby každý měl stejný čas na přípravu.
(3) Obhajoba probíhá podle následujícího jednacího pořádku:
* žákovi se po příchodu do jednací místnosti zapůjčí oponentní list, který obsahuje m.j. posudek oponenta a jím připravené otázky pro zpracovatele, a vrátí se mu druhé vyhotovení závěrečné práce; pak se věnuje přípravě k obhajobě,
* první vyhotovení závěrečné práce má k dispozici oponentní komise,
* po uplynutí stanoveného času na přípravu předstoupí žák před oponentní komisi a stručně představí svoji práci; zaměří se přitom zejména na cíl, metodiku, získané výsledky a závěry; má prokázat samostatnost a původnost své práce a vysvětlit, v čem spatřuje její přínos; k tomuto účelu může použít i připravené pomůcky, jako obrazovou dokumentaci, poster, preparované přírodniny, počítačovou prezentaci a pod.,
* žák pak odpoví na připravené oponentovy otázky,
* členové oponentní komise kladou žákovi další otázky, především k bližšímu vysvětlení jeho práce a odpovědí na oponentovy otázky; na tyto dotazy žák odpovídá až do uplynutí vymezeného času.
B. Hodnocení závěrečných prací, vyhlášení výsledků
(1) Oponentní komise ohodnotí, nakolik zpracovatel jak při obhajobě, tak ve své práci prokázal:
* samostatné řešení tématu,
* znalost řešeného problému,
* šíři a hloubku zpracování problému ve vazbě na další obory nebo výsledky výzkumu,
* odborný přínos.
(2) Oponentní komise při výsledném hodnocení přihlíží ke:
* splnění všech náležitostí při odevzdání práce,
* splnění povinné konzultace,
* dodržení tématu,
* kvalitě obhajoby,
* hodnocením koordinátora a oponenta,
* stanovisku konzultanta, pokud jej vykonávala jiná osoba než koordinátor a pokud své stanovisko komisi sdělil.
(3) Práce se klasifikuje stupnicí známek 1 až 5. Výsledky obhajob vyhlašuje předseda oponentní komise veřejně po proběhlé poradě. Porada komise je neveřejná a vykoná se podle pokynu předsedy.
(4) V případě, že se žák k obhajobě nedostaví, postupuje se stejně jako při nedostavení se k maturitní zkoušce - podle § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004 Sb.
C. Hodnota známky za závěrečnou práci
(1) Závěrečná práce je součástí praktické maturitní zkoušky podle § 79 odst. 4 písm. e) a odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona), a proto známka za závěrečnou práci tvoří součást známky z praktické maturitní zkoušky.
(2) Známka za závěrečnou práci se započítává vahou 50 % ke známce z ústní části praktické zkoušky z odborných předmětů, resp. praktické maturitní zkoušky, avšak jen za předpokladu úspěšného složení ústní části této zkoušky. V případě nedostatečného prospěchu při této zkoušce se zápočet neprovede.
(3) U Přírodoědného lycea se známka ze závěrečné práce započítává vahou 30 % ke známce z předmětu Technologické procesy nebo Člověk a prostředí.
VII.
A. Správce závěrečných samostatných prací
(1) Je jmenován ředitelem školy na návrh metodické komise učitelů odborných předmětů.
(2) Odpovídá za:
* včasné zadání témat prací,
* výběr a přidělení oponentů a včasné postoupení prací k jejich hodnocení,
* přípravu dokumentace k obhajobám.
(3) Rozhoduje o:
* přidělení témat ročníkových seminárních prací těm žákům, kteří se ve stanovené lhůtě sami k žádnému tématu nepřihlásili,
* přidělení závěrečných prací oponentům, přihlíží přitom k jejich aprobaci a kvalifikaci.
(4) Navrhuje:
* skartaci slabších prací, s nízkou odbornou, studijní i dokumentační hodnotou, nejdříve však po 5 letech od obhajoby,
* změny předpisů a postupů týkajících se ročníkových seminárních a maturitních prací.
(5) Třídí a archivuje práce podle tématického zaměření, odborné hodnoty a originality řešení.
(6) Připravuje:
* vybrané práce k dalšímu využití, včetně soutěží, tisku atd.,
* práce k zapůjčení žákům, pedagogům nebo odborné veřejnosti a vede evidenci vypůjčovatelů.
(7) Za výsledky své práce odpovídá řediteli školy. Je přímo řízen zástupcem ředitele pro pedagogiku. Spolupracuje s metodickými komisemi učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů.
B. Využívání závěrečných samostatných prací
(1) Úspěšně obhájené závěrečné (a z dřívějších ročníků maturitní) práce eviduje a ukládá správce. Práce se zapůjčují ke studijním účelům studentům, pracovníkům školy, popřípadě i jiným osobám. Výpůjčky se písemně evidují a obsahují m.j. vlastnoruční podpis vypůjčovatele.
(2) Závěrečné práce žáků čtvrtých ročníků se nezapůjčují do doby ukončení jejich maturitních zkoušek.
(3) Je zakázáno, aby si autoři vypůjčovali svoji vlastní práci. Pokud o to písemně požádají, přičemž se zaváží uhradit škole vzniklé náklady, pořídí jim škola fotokopii jejich práce.
(4) Výjimku z těchto podmínek může v případech hodných zvláštního zřetele a jsou-li zjevné záruky řádného vrácení zapůjčených prací (například pro potřeby soutěže SOČ) povolit správce.
(5) Opouští-li žák, popřípadě zaměstnanec školu, je povinen prokázat, že nemá žádné závazky m.j. ani vůči kabinetu správce. (Všechny vypůjčené práce vrátil.)
VIII.
A. Přechodná ustanovení
(1) Závěrečné samostatné práce vyhotovené a odevzdané podle dosavadního předpisu se u žáků čtvrtých ročníků ve školním roce 2008/09 považují nadále za obdobu dřívějších maturitních prací. Slovo maturitní bylo záměrně vypuštěno v souvislosti s možnou účastí ve Středoškolské odborné činnosti (SOČ), kde toto označení není žádoucí.
(2) Závěrečné samostatné práce, na nichž pracují žáci třetích ročníků ve školním roce 2008/09, se nadále považují za ročníkové seminární práce ve smyslu ust. článků I. - III. tohoto předpisu. Na začátku posledního ročníku studia se ročníková seminární práce vhodnou úpravou rozšíří a doplní, žáci následně zpracovávají závěrečnou práci s termínem odevzdání 31.1.
(3) U nástavbového oboru Podnikání se rozumí třetím ročníkem ročník první a čtvrtým ročníkem ročník druhý, z důvodu kratšího (dvouletého) období studia.
B. Závěrečná ustanovení
Tento předpis nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně se ruší:
* Pokyn ředitele školy č.j.: 2/6/05-Š ze dne 14.VI.2005.
Mgr. Bc. Rudolf Sochor, v.r.
ředitel