Obsah a uspořádání ZP
Obsah a uspořádání závěrečných prací
Text závěrečné práce musí být přehledně členěn do jednotlivých statí či kapitol. Vedle nadpisů jednotlivých kapitol a jejich soupisu v obsahu se doporučuje uvádět též jejich číselné třídění. Členění práce může být přizpůsobeno konkrétnímu zpracovávanému tématu, v zásadě však má obsahovat tyto kapitoly (názvy mohou být upraveny): Pozn.: Velice účelné je použití oddílů a předem definovaných nadpisů, což vytvoří jednotný vzhled a usnadní orientaci.
1) ÚVOD
Základní vstupní údaje o tématu a jeho zpracovateli. Doporučuje se uvést na tomto místě a podepsat čestné prohlášení - o tom, že autor zpracoval práci samostatně, s využitím poznatků z konzultací a z odborné literatury. Dále případná poděkování (komu se autor cítí zavázán, sluší se poděkovat m.j. rodičům za podporu a umožnění studia), jakož i stručná základní informace o důvodech a okolnostech, jaké vedly zpracovatele k volbě tématu.
2) PROBLEMATIKA
Tato část má za účel seznámit nezasvěceného čtenáře s problematikou, jaká se v práci řeší, tak, aby porozuměl tomu, o čem se bude pojednávat v následujících kapitolách. Je zbytečné uvádět na tomto místě dlouhé opisy z odborné literatury, tu si může čtenář vyhledat a přečíst sám. Postačí stručná vysvětlující informace.
3) METODIKA
V této kapitole zpracovatel uvádí, jaké metody při své práci používal, například četnost (interval) návštěv zkoumaných lokalit, způsob prováděných pozorování, popř. odběrů vzorků, způsob vedení pracovních záznamů, evidence a dokumentace, zpracovávání vzorků, způsob či použité metody vyhodnocování výsledků. Též se na tomto místě uvádí, jaký materiál či pomůcky zpracovatel používal. Velmi důležitou součástí terénních prací je podrobný popis zkoumaných lokalit. Podle povahy tématu může popis lokalit být buď součástí této kapitoly, anebo může tvořit i další samostatnou kapitolu.
4) VÝSLEDKY
Na tomto místě se uvádí podrobný a úplný výčet výsledků, jaké byly během zpracovávání práce získány. Je žádoucí provést zároveň i jejich vyhodnocení a uvádět jejich přehledy v podobě tabulek, grafů, schemat a pod. (Pokud je to vzhledem k cha- rakteru práce výhodnější, mohou být obrazy, grafy, tabulky a pod. uvedeny místo toho v přílohové části práce. Čtenář pak ovšem musí být o tom informován.)
5) DISKUSE
Tato kapitola pojednává o všem, co mohlo, podle autorova názoru, mít vliv na získané výsledky. Měly by být kriticky zhodnoceny použité metody, posouzeny vlivy např. povětrnostní situace, nekontrolovatelných lidských zásahů, atd. Pokud je autorovi známa jiná práce nebo publikace s obdobným zaměřením, měl by se též zabývat porovnáváním vlastních výsledků s výsledky jiných autorů, hledat, v čem se shodují a v čem rozcházejí, posoudit, z jakých důvodů, atd.
6) SOUHRN
Toto je nejdůležitější část práce. Ve stručnosti (jen jednou či dvěma větami) se nejprve zopakuje, co a jakým způsobem bylo v práci zkoumáno. Pak se, nejlépe v jednotlivých očíslovaných bodech (za prvé, za druhé, atd.), formulují závěry, jaké z řešeného úkolu vyplývají, či k jakým se při provedeném zkoumání dospělo. Tato kapitola má v kostce shrnout výsledky celé práce. Je tím, co v odborných publikacích čtenáři vyhledávají na prvním místě, neboť podle obsahu se pak rozhodují, zda mají publikaci podrobněji studovat, či zda mají pokračovat v dalším hledání. Tato část se v odborných publikacích uvádí i v cizojazyčných překladech (jako t.zv. SUMMARY, resp. ZUSAMMENFASSUNG). Doporučuje se přeložit souhrn do angličtiny nebo němčiny (podle studova- ného jazyka)
7) PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY
Zde je nutno uvést veškerou literaturu, ze které bylo při zpracovávání práce čerpáno. Prokázané porušení autorské etiky má za následek snížení známky za práci. Forma, jakou se literatura cituje, má být jednotná, přehledná a úplná, aby čtenář snadno poznal, o jakou literaturu se jedná. Má se používat norma ČSN ISO 690 "Bibliografické citace".
Příklad citace z časopisu :
VLACH, Josef. JE Temelín a zásobování teplem. Energetika, 2001, roč. 51, č. 3, s. 84-85. ISSN 0375-8842.
8) OBSAH
Vyhotovuje se po sepsání práce (aby mohl obsahovat nejen členění, popř. číslování kapitol a statí, ale případně i jejich stránkování), zařazen může být na začátku nebo na konci práce. Velice účelné je použití oddílů a vložení funkce Vložit obsah. Tím se autor vyhne složitému listování a přepisování stránkování při úpravě dokumentu.
9) PŘÍLOHY
Na tomto místě mohou být zvlášť uvedeny obrazy, grafy, tabulky, schemata, mapy, atd., pokud se neuvádějí přímo v textu a pokud je to z hlediska přehlednosti práce výhodnější. Povinný minimální rozsah práce, co do počtu stran, se nestanoví, přílohy se přitom do celkového počtu stránek nezahrnují. Rovněž úprava a grafické ztvárnění stránek je věcí zpracovatele a jeho vkusu. Je však žádoucí dodržet požadavky normy ČSN 01 6910 „Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory“. Také je žádoucí dodržet požadavky na obsah práce, jak byly uvedeny výše. Pokud je zpracovatel beze zbytku splní, nemusí se obávat, že by rozsah jeho práce nedostačoval.
Vypracoval: RNDr. Miloš Plánský
Upravil: Ing. Robert Riedel
SLŠ a SOŠS Šluknov, 2009